„Rozmach počtu“ flašinetářů souvisel zřejmě bezprostředně s tím, že rakouská císařovna Marie Terezie jako první panovnice v rámci státem podporovaného výdělku po sedmileté válce (1756–1763) nechávala udělovat válečným invalidům licence, aby „si mohli vydělávat na živobytí hraním na flašinet“. (podle https://berufe-dieser-welt.de/die-leierkastenspieler/)
... z policejní vyhlášky obce Georgswalde (dnes Jiříkov) v Čechách z roku 1899: Zakazuje se vystupování tzv. potulných muzikantů, flašinetářů atd. na veřejných prostranstvích městské oblasti bez povolení. Hudební společnosti získají od policejního úřadu povolení k výkonu své činnosti pouze v
případě, že mají k potulnému hraní oprávnění. Hraní hudby na veřejných prostranstvích a ulicích, stejně jako potulné hraní v obci, je
zakázáno. Rovněž je zpravidla zakázáno hrát na harmoniky, flašinety nebo jiné hudební nástroje, ať už se jmenují jakkoli.
Poplatek za hraní v tarifu II, kromě tržních dní - za každého brusiče, flašinetáře, hráče na harfu za den - poplatek 10 hal. nebo 5 krejcarů. převzato z knihy: Vzpomínky na Georgswalde - Díl I., 2. část Teorie flašinetů ===>>> najdete zde <<<=== Flašinet theory
Naše flašinety:
Více k tématu ´flašinety´ se lze dozvědět v publikaci: "Flašinety & kolovrátky", historie firmy Riemer Kratzau - Chrastava, Čechy, historie firmy Franz Kolb Beckengrund Mähren - Pekařov, Morava, domácí kolovrátky - hrací stroje s průraznými jazýčky Leipzig - Lipsko (viz knihy z muzejního fondu, nebo v publikaci "Automatofony (hudební stroje a strojky, katalog)", kterou naleznete tamtéž.
skulptura flašinetáře
domů
některé naše gramofony
různé
Kontakt přes kontaktní stránku muzea v Jiříkově:
kontakt-reference.
* Aktualizováno 03.02.2026 *
Po rozkliknutí Hudební tituly zde.